Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie Tělocvičné Jednoty Sokol Lípa

V těžkých dobách před 2. světovou válkou, se rozhodli bratři a sestry z Lípy, kteří byli členy Sokola v Želechovicích, založit vlastní TJ.

Dne 13.března 1938 byla založena v obci Lípa, která měla 1000 obyvatel, TJ Sokol za přítomnosti 33 bratrů a 10 sester z Lípy.

Byl zvolen přípravný výbor ve složení:

  • Josef Mach – starosta

  • Jan Otava – náčelník

  • František Mlýnek – vzdělavatel

  • František Hut´ka – jednatel

  • Marie Kuchařová – náčelnice

  • František Kubín – pokladník

Členové  výboru byli: Jaroslav Konvičný, Josef Vahalík, Jan Nosálek, Stanislav Slováček, Jan Nedbálek, Františka Machová, Antonín Řeha a Josef Ševčík.

Na ustavující schůzi 20.3.1938 bylo zdůrazněno poslání Sokola v národě, povinnosti jednotlivých členů a že organizace je založena na kázni, jednotě a vzájemné spolupráci. Celková členská základna pak následně čítala 70 členů. Popis: F:Scanerveřejná vystoupeníSnímek.jpg

První veřejné vystoupení se již uskutečnilo 6.července na louce pana Slováka, průchodem průvodu přes dvůr pana Vaje. Průvodu se zúčastnilo na 600 osob, včetně cvičenců z okolních obcí a asi polovina účastníků byla v krojích. Večer bylo vystoupení ukončeno taneční zábavou v Pohostinství U Kubínů. „Veřejné vystoupení se vydařilo a splnilo svůj účel“, jak napsal kronikář a místní učitel p. František Mlýnek.

 

 

Popis: F:Scanerveřejná vystoupeníSnímek 001.jpg

Místní cvičenci se Zúčastnili cvičení na Veselé, v Kostelci a Štípě. Do Konce roku bylo ještě uspořádáno Vinobraní a Mikulášský večírek. Popis: F:Scanerveřejná vystoupeníSnímek 002.jpg

Popis: F:Scanerveřejná vystoupeníSnímek 005.jpg

Také bylo sehráno první divadelní představení „Živý nebožtík“ za hojné účasti občanů.

Popis: F:ScanerDivadloSnímek 002.jpg

Rok 1939 byl poznamenán Mnichovským diktátem, odtržením Slovenska a zřízením Protektorátu Čechy a Morava, což znamenalo začlenění do Německé říše. Němci okamžitě začali omezovat veřejnou činnost, každé vystoupení a divadelní představení podléhalo povolovacímu řízení. Cvičení se provádělo v dílně br.Jana Ševčíka. V květnu byli posláni na nucenné práce dva členové Sokola.

Přes tyto potíže  bylo uspořádáno 6 tanečních zábav a 2 divadelní představení.  V roce 1940 bylo zřízeno kluziště za nádražím, byl uspořádán Sokolský ples a Májová zábava. Bylo sehráno 5 divadelních představení. Sokol pomáhal taky nezaměstnaným členům a Hasičskému sboru v Lípě.

Mezi členy naší jednoty vzniklo ilegální hnutí za doby Protektorátu, které směřovalo k podvratné činnosti proti Němcům a získání svobody našeho národa. Toto hnutí však bylo němci odhaleno a začalo zatýkání. Postupně bylo zatčeno 16 členů Sokola, kteří byli následně zavřeni  a  vyslýcháni. 10 jich na konec  bylo i odsouzeno a starosta Sokola  Josef Mach dokonce  i k trestu nejvyššímu.

  • Josef Mach – trest smrti

  • František Huťka – 6 let

  • Jan Otava – 5 let

  • František Válek – 4 roky

  • Jaroslav Velčovský – 3 roky

  • Jaroslav Mach – 3 roky

  • Jaroslav Konvičný – 2 roky

  • Alois Bajza – 2 roky

  • Karel Ševčík – 2 roky

Starosta Sokola Josef Mach byl popraven 18.11.1942, Jaroslav Mach, František Huťka a Stanislav Kubin zemřeli ve vězení, Karel Ševčík a Alois Bajza zemřeli krátce po propuštění z vězení. Ostatní se vrátili se značně podlomeným zdravím.

Čest jejich památce.

Vlivem těchto událostí, musel být zvolen 10.října 1942 nový výbor. Němci ale koncem roku 1942 zabavili Sokolu majetek, ale i přesto činnost pokračovala s 56 členy.

Po osvobození naší vesnice 4.května 1945 to byli zase členové Sokola, kteří se ujali práce v novém „Národně tělovýchovném výboru“, kde byly sloučeny všechny tělovýchovné spolky a kluby.

Dne 1.července 1945 byl zvolen nový výbor, jehož předsedou se stal Jan Otava. V tomto roce byly uspořádány dožínky a cvičení na sportovišti za Žákovou hospodou.

Místní tělovýchovný odbor však nevešel v život a tak se jednota Sokol osamostatnila a tak na Valné hromadě v Pohostinství U Kubínů 17.ledna 1946 byl zvolen výbor s předsedou Stanislavem Slováčkem. Činnost Sokola byla opět obnovena . 16.února byl pak Sokolský ples, 17.dubna divadelní představení „Červený mlýn“, 22.dubna taneční zábava, 8.září okrskové cvičení na hřišti za Žákovým s následným průvodem od Ondrového přes celou vesnici. Cvičení se zúčastnilo 431 cvičenců i z okolních jednot.

 

Popis: F:Scanerveřejná vystoupeníSnímek 007.jpg

I v následujících letech byla činnost velmi bohatá a různorodá. Byla to pravidelná veřejná cvičení, kácení máje, divadelní představení, Sokolské plesy, vinobraní, taneční zábavy,  maškarní karnevaly, táboření mládeže v přírodě, promítání filmů zakoupeným promítacím přístrojem, mikulášské a naučné besídky a pochopitelně cvičení složek jednoty.

V roce 1947 byl založen oddíl odbíjené, který se zúčastňoval mistrovských soutěží a vedl ho bratr Navrátil. V tomto rece proběhlo první jednání o stavbě vlastní Sokolovny. Za tímto účelem byla vytvořena stavební komise, která měla předložit výboru návrh řešení.

Rok 1948 probíhal ve znamení uspořádání XI.Všesokolského sletu. Dne 30.června odjelo 35 účastníků sletu z vyzdobeného  vlakového nádraží v Lípě za doprovodu živé hudby. Tomu všemu předcházely různé sbírky na podporu těchto účastníků Sletu v Praze.

K datu 29.5.1948 se taky datuje vznik  fotbalovém klubu TJ Sokol Lípa. Z této doby existuje přihláška 28 členů Podřevnického sportovího klubu Lípa jako člena Hameleho Hanácké župy fotbalové do TJ Sokol Lípa. Následně 29.12.1948 na schůzi v pohostinství u Teplíčků došlo k hospodářskému začlenění tohoto sportovního klubu do naší jednoty, což je v kronice následovně: “Začlenění dělo se v naprostém souladu a v rámci přátelství a spolupráce“. V roce 1949 oddíl působil pod vedením br.Josefa Tichoně a br. Františka Gajdošíka se svou vlastní pokladnou, která obsahovala částku 2846,-Kč. Trenérem byl br.František Vyorálek.

Popis: F:ScanerFotbalSnímek 015.jpg

V roce 1950 byl pronajat hostinec u Žáků pro Sokol. Členové Sokola prostory upravili, vymalovali, vyčistili. Sokolovna byla vybavena některým nářadím a začalo cvičení jednotlivých složek.

V roce 1951 firma Benzinol zabrala část hřiště a tím Sokol pozbyl hřiště i cvičiště a tak skončila činnost fotbalového oddílu. Výbor pod těmito událostmi začal intenzívněji jednat o zakoupení pozemků na sportovní areál.

Přes tyto potíže byl uspořádán v srpnu následujícího roku Sokolský den za vydatné pomoci firmy Benzinol, která navezla na cvičiště u Žákového 60 fůr hlíny, zapůjčila stoly a lavice. Počasí bylo pěkné, udělal se opět tradiční průvod od Ondrového. Cvičilo přes 100 cvičenců, gymnasté ze Zlína, Valašský krůžek ze Želechovic. Celá akce byla zakončena lidovou veselicí.

V březnu byl zakoupen nový promítací přístroj a začalo pravidelné promítání filmů v sobotu a v neděli v Sokolovně u Žáků pro veřejnost. Promítali zdarma členové Sokola.

Byl zvolen nový výbor  s předsedou Josefem Vahalíkem. V tomto roce měl Sokol nevídaných 102 členů.

Nejvíce jednotu tížilo, že nemá hřiště. Jednání s vlastníky pozemků „Na Kusoch“ bylo zdlouhavé a nekorektní. Proto ne veřejné členské schůzi  28.října 1952 bylo rozhodnuto, že Sokol požádá o vyvlastnění pozemků.

3.února 1955 proběhly 2 významné akce. V březnu začaly terénní úpravy hřiště, kde bylo přemístěno 20.000 m3 zeminy a již 19.června se na hřišti uskutečnila místní Spartakiáda za účasti cvičenců z Lípy, Vizovic, Jasenné, Zlína, žáků Želechovské a Lipské školy. Účast byla velká a cvičení hodnotné. Prodalo se přes 500 ks vstupenek. Večer byl samozřejmě zakončen lidovou veselicí.

Příprava na 1.celostátní Spartakiádu byla veliká, cvičilo se pilně, do Prahy pak odjelo z místní jednoty Sokola 18 cvičenců, nejvíce z okresu Zlín a mnoho žáků ze školy.

Popis: F:Scanerveřejná vystoupeníSnímek 003.jpg

Popis: F:Scanerveřejná vystoupeníSnímek 008.jpg

Náčelníkem jednoty Sokola v lípě byl Josef Štefka, náčelnicí Jarka Štefková, vedoucí cvičení Jan Sekula, Emílie Zábojníková a Věra Vahalíková.

V roce 1956 se začalo budovat taneční kolo na místě tehdejšího volejbalového hřiště, pokračovala úprava fotbalového hřiště, vysázeny byly okrasné stromy. Práce na areálu byla organizována od pondělí do soboty, každý den po 17 hodině. Bylo odpracováno velké množství brigádnických hodin. Přes toto velké nasazení však i nadále probíhala bohatá kulturní, sportovní a společenská činnost.Kulturním referentem byl br. Josef Ševčík. Pořádala se divadelní představení, promítaly se filmy, pořádaly plesy, zábavy, besedy a členové jednoty se účastnili všech oslav v obci. Každoroční uspořádání  Sokolského dne bylo samozřejmostí. Do funkce předsedy byl zvolen br.Miloš Petřík.

Popis: F:Scanerveřejná vystoupeníSnímek 004.jpg

V dalším roce pokračovaly práce na novém hřišti, provedlo se oplocení hřiště i tanečního kola, osvětlení a položení dlažby na tanečním kole, zhotovena vstupní brána aj. Byl zaveden i stavební deník, kde se zapisovaly všechny brigádnické hodiny a náklady.

Taneční kolo bylo slavnostně otevřeno 29.června 1957 taneční zábavou.  Na tanečním kole a hřišti bylůo odpracováno 4.300 brigádnických hodin.

V roce 1957, taky  br.Jan Sekula na valné hromadě žádá o získání nových cvičitelů pro různé druhy sportů, jako fotbal, volejbal, stolní tenis, apod. Krátce potom, byli svolání zájemci o kopanou pro vytvoření oddílu, který má v plánu se zúčastnit podzimní části soutěže. Bohužel ale hřiště není dostatečně připraveno a tak je docházka nepravidelná. Pod vedení br. Otty Šudomy se schází  mužstvo mužů a dorostenců, ale bohužel nemají trenéra, který by vedl tréninky a prováděl přípravu na zápasy.

Rok 1958 je pro činnost jednoty klíčový. Jednota dostala výpověď k 1.červenci 1959 ze stávající budovy sokolovny u Žáků, ale naštěstí byly již vykopány a zabetonovány základy šaten a celé nové Sokolovny. Nastalo období několikaleté intenzivní a obětavé práce při výstavbě, která probíhala svépomocí, tj. za vydatné pomoci nejen samotných Sokolů, ale i občanů Lípy.

V roce 1959 pokračovala výstavby šaten a sportovního areálu. Stavba pokračovala ale pomalu, dotace byly malé, takže se muselo odpracovat 12.000 brigádnických hodin. Sháněly se peníze, bylo uspořádáno 6 tanečních zábav, 1 ples, promítalo se v kině, ale ani to nestačilo. Výbor se scházel každých 14 dnů a řešil jednotlivé problémy. Pronájem Sokolovny U Žáků se nepodařilo prodloužit a tak se cvičilo na Národním výboře, což mělo dopad na ZTV, která prakticky zanikla.  I za těchto podmínek se nacvičovalo na 2.celostátní Spartakiádu v Praze, které se pod vedením Lýdie Trůbelíkové zůčastnilo družstvo žen.

Stavba Sokolovny, jejíž plány byly několikrát přepracovány pokračovala s velkými obtížemi, jak finančními, tak materiálovými. Bylo nutné Sokolovnu do zimy zastřešit, což se z přispění všech občanů Lípy podařilo. Denně na stavbě pracovalo cca 65 brigádníků.

1959 byla v oddílu kopané vyřešena otázka trenéra br. Františkem Jančíkem a i když jsou následné výsledky slabší, mají fotbalisté smělé plány, jako oddrenážování hřiště .  Kopaná je prakticky jedinou pravidelnou činností. Hraje se iii.třída i přes to, že 8 hráčů odešlo na základní vojenskou službu.

Popis: F:ScanerFotbalSnímek 007.jpg

V následujících letech se výbor zabýval převážně výstavbou Sokolovny a úpravou sportovního areálu. Kromě brigád, museli zajišťovat firmy na odborné práce a ty také platit. Byli to hlavně Miloš Petřík – předseda, Josef Tichoň, Josef Vahalík, Jaroslav Elšík, Stanislav Slováček, Josef Ševčík, Marie Mikesková, Josef Světlík, Jaroslav Konvičný, kteří této činnosti hodně práce a veškerý volný čas.

Výbor jednoty vyzval MNV v Želechovicích o pomoc při zajišťování financí a vydal výzvu občanům z Lípy, aby dle svých možností pomohli při dokončení Sokolovny. Rozdělování a organizaci práce měl na staros ti br.Jaroslav Konvičný. Muselo dojít i vypuštění divadelního jeviště z projektu. Popis: F:ScanerDivadloSnímek 006.jpg

Popis: F:ScanerFotbalSnímek 014.jpg

3. Spartakiády se zůčastnil za naši jednotu pouze br.Josef Janíček se cvičenci z Želechovic. Patří mu obdiv že doposud nevynechalů źádnou Spartakiádu ani novodobý Sokolský slet .

Dne 30.ledna 1966 v 8.00 hodin nastal dlouho očekávanýokamžik – otevření Sokolovny v Lípě. Slavnostní Valnou hromadu zahájil předseda Miloš Petřík, který všechny přítomné v novém prostředí uvítal a zhodnotil 6 letou činnost budování, při které se odpracovalo 20.000 brigádnických hodin, z toho 16.000 hodin samotní Sokoli. Dále pak 10 letou činnost při budování areálu -, tj. tanečního kola, hřiště a okolí. Všichni účastníci si v průběhu Valné hromady zacvičili. Předseda poděkoval všem, kteří se podíleli na výstavbě Sokolovny a areálu. Uvedl, že je až neskutečné, co se podařilo tak malé jednotě a s jakými  podmínkami  vybudovat. Odpoledne byla v novém sále taneční zábava. V tomto roce pak ještě byly dodělány venkovní omítky za značného přispění br. Josefa Váhalíka.

V roce 1967 intenzívně probíhaly přípravy na využití nové Sokolovny, tj. vybavení cvičebním nářadím, náborem nových členů, cvičenců a sestavení cvičitelského výboru.  Byla uzavřena smlouva s Učňovskou školou na Klečůvce a Základní školou v Lípě, které zde chodily pravidelně cvičit. Zájem o zákl.tělovýchovu byl značný, hlavně u mládeže a pravidelně se začalo cvičit pod vedením náčelnice Blanky Šudomové a náčelníka Josefa Janíčka, kteří měli k dispozici cvičitele  Bohunu Škoudlínovou, Jiřinu Gajdošíkovou, Helenu Slováčkovou, Hanu Harapátovou, Miroslava Sekulu a Stanislava Vyorálka. Postupně se tým cvičitelů obměňoval. Cvičilo kolem 72 cvičenců. Sokolovnu využíval i oddíl kopané ke svým tréninkům.  Pokračovaly dokončovací práce a podpůrné akce, ale i přes to, se provoz Sokolovny se stával nákladným

V roce 1968 byl zvolen předsedou Josef Plšek. Jednota měla 3 oddíly – ZRTV základní tělovýchovy oddíl kopané a stolního tenisu.Veřejné cvičení se pak konalo ve spolupráci s místní Základní školou učitelskou dvojicí manžely Láníkovými, až do zániku školy.

V roce 1969 po neshodách s některými členy jednoty ukončil svou činnost br.Josef Ševčík, čímž utrpěla kulturní a osvětová činnost. Dostavba jeviště byla Národním výborem zamítnuta a ani veřejné cvičení se neuskutečnilo.

V roce 1970 byl zvolen do funkce předsedy br.Otta Šudoma. Výbor si byl vědom, že musí zlepšit hlavně ZRTV, což se mu postupně dařilo. Obnovila se pravidelná cvičení, kácení máje, maškarní a byla v neposlední řadě navázána i spolupráce s místním podnikem JMDZ (Jihomoravské dřevařské závody), které zásobovaly Sokolovnu dřevem na topení a pomáhal s údržbou.

Popis: F:Scanerveřejná vystoupeníSnímek 009.jpg

Od zahájení výstavby areálu Sokolovny se výbory potýkaly s nedostatkem financí a na samotnou tělovýchovu, která je hlavním posláním, zbývalo málo času a ještě méně peněz. Situace byla někdy tak kritická, že hrozilo i pozastavení činnosti, ale díky obětavé práci členů Sokola, ale i občanů Lípy k této situaci nikdy nedošlo.

V roce 1975 založil oddíl kopané  družstvo žáků pod střídavým vedením br.Stanislava Slámečky a Miroslava Janoše.

Další éra fotbalového oddílu již bohužel není tak podrobně zmapována , ale mužstvo hrálo se střídavými  úspěchy III a IV třídu, bylo tu mužstvo žáků a  dorostenců. Pořádaly se zábavy, procovalo se na údržbě okolí hřiště a sokolovny. V tomto období  přispěli významně k chodu oddílu Ladislav Nášel, Fr.Tylajka, Rudolf Teplíček, Jaroslav Slámečka, Miroslav Kolařík, Miroslav Hrbáček a další.Vlivem úbytku mládeže a finančních prostředků se bohužel postupně zrušilo mužstvo dorostu a žáků.

Popis: F:ScanerFotbalSnímek 009.jpg

V roce 1978 zemřel kronikář Sokola br. František Mlýnek, který kroniku vzorně vedl od založení Sokola a zaznamenával veškerou činnost. Byl nejen kronikář, ale v mladších letech i člen výboru, tělocvikář a za jeho práci mu patří obdiv a poděkování. Škoda, že se po jeho smrti nenašel nikdo, kdo by kroniku dále spravoval.

V roce 1980 byl zvolen do funkce předsedy br.Antonín Ujčík a od roku 1987 tuto funkci zastává br. Vladimír Slováček.

Další pokračování historie pro vás připravíme zanedlouho, ale potřebujeme vaši pomoc.

Od smrti p.Mlýnka není mnoho dokumentů, takže pokud by mohl někdo pomoci s fotkama, popisem událostí,kontaktojte mě prosím.

Předseda TJ Sokol Lípa

Karel Vajdák

vajdak@volny.cz